Nejúspěšnější Češka ve světě vína: Master of Wine je dnes těžší než kdy dřív. A víno se stává luxusem, říká Lenka Sedláčková

První Češka s titulem Master of Wine mluví otevřeně o tlaku, který tento prestižní titul přináší, o proměnách globálního trhu s vínem i o tom, proč by restaurace měly víc věřit domácím vinařům. Lenka Sedláčková nabízí pohled zevnitř světa, kde se víno stává luxusem a autenticita klíčovou hodnotou. Přečtetě si celý článek nebo si poslechněte Lenku Sedláčkovou MW v podcastu Červený nebo bílý? v 32. epizodě.

Můžete nám přiblížit svou cestu k titulu Master of Wine? Co pro vás znamenalo tuto zkoušku složit a jak vás změnila profesně i osobně?

Ta cesta byla dlouhá a náročná! No, možná ne úplně dramaticky, ale trvala mi 4,5 roku, což je vlastně docela rychlé ve srovnání s průměrem. Byly to ale roky, kdy jsem se v podstatě musela vzdát osobního života. Veškerý volný čas jsem věnovala studiu, degustování vína a psaní esejí. Každá dovolená směřovala do vinařského regionu, takže jsem díky tomu měla možnost navštívit většinu vinařských zemí světa. Moc míst mi nezůstalo. Bylo to tedy náročné, ale zároveň velmi obohacující. Myslím, že největší hodnotou programu je mezinárodní síť kontaktů, kterou si vybudujete – přátelé a kolegové po celém světě. Jsme velmi propojená komunita a navzájem si hodně pomáháme.

Měla jsem ale štěstí, že můj manžel je také Master of Wine, jinak by to bylo mnohem složitější – viděla jsem vztahy, které tahle zkouška nevydržely, protože Vás úplně pohltí.

Složit zkoušku bylo neuvěřitelné, nejen proto, že jsem byla první Češka, ale i proto, že to v některých chvílích působilo jako nemožné. Titul s sebou nese určitý respekt a lidé Vás začnou vnímat jinak. Zároveň ale přichází velký tlak – všichni očekávají, že budete vědět úplně všechno, což samozřejmě není možné. Nikdo neví všechno. Po složení si ale můžete vybrat, v čem si budete udržovat přehled a co Vás zajímá méně. Najednou máte možnost volby.
Titul mi určitě otevřel mnoho dveří, možná ještě víc v zahraničí než ve Velké Británii. Tam je totiž největší koncentrace držitelů MW na světě, takže to není tak „exkluzivní“. Váhu titulu víc cítím při cestování než doma.

Jak vás cestování po vinicích světa ovlivnilo v přístupu k vínu?

Je podle mě zásadní mít globální perspektivu a chápat, že různé regiony čelí různým výzvám. To, co funguje v Burgundsku, nebude fungovat v Austrálii nebo Jižní Africe. Jde o otevřenost. Osobně mi cestování pomohlo pochopit, jaký styl vín mám nejraději – jsou to vína z vulkanických terroirů a z vyšších nadmořských výšek. Je v nich určitá energie, kterou dokážou skvělí vinaři přenést až do samotné lahve.

Titul MW má dnes obrovské renomé, ale objevují se i názory, že jeho hodnota je v posledních letech částečně „devalvována“. Jak vnímáte současnou prestiž titulu a co by podle vás mělo být jeho hlavním kritériem?

Opravdu? Kdo to říká a proč by to měl říkat? Nemyslím si, že by se jeho hodnota snížila, musela bych přesněji pochopit, co tím myslíte. Je to tím, že nás je víc? Pořád nás ale není mnoho, něco přes 400 na světě. Myslím si, že prestiž se nezměnila. Pokud něco, tak je dnes zkouška mnohem náročnější než třeba před dvaceti lety. Já ji složila před deseti lety a od té doby je ještě těžší – je víc vinařských zemí, které musíte poznat naslepo, víc odrůd a technologie výroby vína jsou pokročilejší. Slepé degustace jsou dnes náročnější než kdy dřív. Mám proto obrovský respekt ke každému, kdo dnes zkoušku složí.

Zaujal vás článek?

Celý jej k přečtení najdete na VisitChef.com nebo si poslechněte Lenku Sedláčkovou MW v podcastu Červený nebo bílý? v 32. epizodě o cestě k titulu Master of Wine, britském trhu a měnícím se Česku. K poslechnutí na webu Vína z Moravy a vína z Čech nebo na Spotify, České podcasty a buzzsprout.