Hlavní bílé odrůdy

Odrůdy pro výrobu bílých vín

Veltlínské zelené/Grüner Veltliner

Nejrozšířenější odrůda v našich vinicích. Veltlínské zelené dává dle vyzrálosti ročníku vína se svěžími, jemně muškátovými tóny, vhodná nejen ke každodennímu pití, ale i vysoce jakostní vína zelenožluté barvy s medově lipovou vůní. Při zrání v láhvích se nejprve objevují kořenité tóny bílého pepře, které postupně přechází do jemné mandlové chuti se smetanovým dozvukem. Často se využívá do cuvée pro výrobu šumivých vín. Mladá vína nejlépe vyniknou v kombinaci se studenými masy, vyzrálá s hovězím nebo neutrálními omáčkami. Skvěle doprovodí smaženého štědrovečerního kapra či jiné sladkovodní ryby.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: pravděpodobně Rakousko | Aktuální rozloha v ČR: 1 654 ha (9,2 %)

Müller Thurgau/Rivaner

Müller Thurgau je druhou nejrozšířenější odrůdou v našich vinicích. Její název je kombinací příjmení šlechtitele profesora
Hermanna Müllera a názvu švýcarského kantonu Thurgau, ze kterého pocházel. Vína mají světlou barvu se zelenožlutým
odstínem a jsou středně plná, svěží a harmonická. Ve vůni a v chuti je možné hledat muškátovou vůni s kopřivově-broskvovými tóny, dále citrusové plody, angrešt a černý rybíz. Hodí se k předkrmům, zeleninovým polévkám, k rybám nebo čerstvým sýrům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Německo, kříženec ‘Ryzlink rýnský’ × ‘Madlenka královská’. | Aktuální rozloha v ČR: 1 499 ha (8,3 %)

Ryzlink rýnský

Vína Ryzlinku rýnského vynikají širokou škálou vůní od ovocných po kořenité, minerální, zemité až kouřové – v závislosti na typu půdy a ročníku. Nejčastěji zde naleznete tóny zralých meruněk, květů lípy a kdoulí, které zráním přechází do petrolejových tónů. U vín zelenožluté barvy se postupně s přibývající zralostí objevují i zlatavé odstíny, u výběrů z bobulí až jantarové. Vína vynikají vysokou kvalitou a jsou jedinečným doprovodem ke studeným předkrmům, k pstruhům i jiným rybám, lehčím úpravám drůbeže a sladké výběry k dezertům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Německo, pravděpodobně náhodný kříženec ‘Heunisch’ × (‘Tramín’ × autochtonní odrůda z Porýní). | Aktuální rozloha v ČR: 1 342 ha (7,4 %)

Ryzlink vlašský/Welschriesling

Ryzlink vlašský dává vzniknout příjemným svěžím vínům, v chuti plným a harmonickým. Ve vínech žlutozelené barvy lze hledat širokou škálu vůní a chutí od ovocných rybízových či angreštových (u mladých vín), přes vůně lučního kvítí až po delikátní medové tóny s příchutí hrozinek (u vyzrálých výběrů). Často je surovinou pro výrobu šumivých vín a hodí se i k dlouhodobé archivaci. Vína z Ryzlinku vlašského výborně doplní studené předkrmy, zeleninová jídla, tvrdé sýry, lehké úpravy ryb, ale i zabijačkové speciality.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Není jednoznačný, snad Francie nebo Itálie. | Aktuální rozloha v ČR: 1 168 ha (6,5 %)

Rulandské šedé/Pinot gris

Od vína velmi staré odrůdy Rulandské šedé se dá očekávat plnost, hebkost, vysoký extrakt a pomerančové tóny ve vůni spojené s dojmy medovosti. Vína zlatožluté barvy jsou typická vyšším obsahem glycerolu i alkoholu, stejně jako charakteristickou dlouhotrvající dochutí. Ve víně můžeme nalézt aroma červeného pomeranče, manga a hrušky, medu, koření, dále botrytické tóny a typickou chlebnatost. Skvěle se hodí k hutným a kořeněným jídlům, sladké výběry k dezertům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Francie, pupenová mutace Pinot noir. | Aktuální rozloha v ČR: 985 ha (5,5 %)

Sauvignon/Sauvignon blanc

Sauvignon patří k nejkvalitnějším vínům severních vinařských oblastí. Vína jsou světle zelenožlutá, intenzivně aromatická a kořenitá, s pikantní kyselinkou. Zaujmou velkou škálou tónů od travnatých a kopřivových až po tóny připomínající ovocné plody. Ve vůni a chuti můžeme nalézt černý rybíz, angrešt, kiwi a broskve, u sladkých výběrů ananas, med, mango, mučenku a také květy akátu a pomerančovníku. Aromaticky výrazná a suchá vína Sauvignonu jsou vhodná jako aperitiv, zralá vína nejlépe doplňují chřestové speciality, ryby a kozí sýry.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952 | Původ: Francie, údolí Loiry; pravděpodobně náhodný kříženec ‘Chenin blanc’ × ‘Tramín’. | Aktuální rozloha v ČR: 975 ha (5,4 %)

Chardonnay

Vína odrůdy Chardonnay vynikají plnou, dlouho doznívající chutí. Výraz světležlutého až nazlátlého vína se však mění podle klimatických a půdních podmínek, v chladnějším podnebí se vína vyznačují svěží kyselinkou s tóny zeleného jablka a květu akátu, v teplejším klimatu pak vína mívají tropický charakter s vůní manga, smetany a někdy i medu a karamelu. Hodí se zejména ke slavnostním příležitostem, dobře doplňují hustší polévky, pokrmy s bílým masem a smetanové omáčky. Jsou vhodná i k paštikám a plodům moře.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987 | Původ: Původní odrůda pocházející z Francie, pravděpodobně vznikla volným křížením odrůdy ‘Heunisch bílý’ s některou variantou ze skupiny Pinot. | Aktuální rozloha v ČR: 962 ha (5,3 %)

Rulandské bílé/Pinot blanc

Z Rulandského bílého vznikají vína elegantní, harmonická, plná a bohatá na extraktivní látky. Mívají zelenožlutou barvu a jemnou květinovou vůni. Při zrání se jejich barevné tóny zvýrazní a původní svěží aroma se mění na vůni zralých hrušek, červeného ovoce nebo lískových oříšků. Odrůda je vhodná pro tvorbu výběrů z bobulí i botrytických sběrů a pro výrobu šumivých vín. Výborně se hodí k uzeným rybám, kuřecímu masu, méně výrazným úpravám hovězího a vepřového masa a tvrdým sýrům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Francie, pupenová mutace Pinot gris | Aktuální rozloha v ČR: 792 ha (4,4 %)

Tramín červený/Gewürztraminer

Pro víno Tramínu zelenožluté až zlatožluté barvy je příznačná intenzivní vůně a kořenitost, která bývá podbarvená sladce medovými tóny hrozinek. Jeho základní vůni lze přirovnat k čajové růži, kterou doprovázejí další odstíny vůní jako tropické ovoce, meruňky, květ fialky či pivoňky, z koření pak zázvor a skořice. Vína z vyzrálých hroznů jsou plná, s hustou viskózní strukturou. Hodí se ke slavnostním příležitostem jako aperitiv, k husím játrům nebo k pokrmům orientální kuchyně.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Není znám, pravděpodobně Rakousko nebo jižní Tyroly, ale může to být i Egypt | Aktuální rozloha v ČR: 688 ha (3,8 %)

Pálava

Vína původní moravské odrůdy Pálava, která se svým charakterem hodně podobají Tramínu, jsou aromatická, avšak decentněji kořenitá. Jejich jemnější harmonie z nich také činí pro mnohé konzumenty přitažlivější a atraktivnější vína. Ta jsou plná, s nižším obsahem kyselin a dlouhou dochutí. Mají zlatožlutou barvu a v jejich vůni a chuti se objevuje liči, mandarinka, z koření muškátový oříšek a vanilka. Skvěle se hodí ke kořeněným jídlům, paštikám, pečené drůbeži, k uzeným a pařeným sýrům nebo dezertům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1977 | Původ: Vinařská oblast Morava, kříženec ‘Tramín červený’ × ‘Müller Thurgau’ | Aktuální rozloha v ČR: 594 ha (3,3 %)

Muškát moravský

V kvalitních vínech této původní moravské odrůdy s muškátovou vůní se více než u kterékoli jiné odrůdy odráží umění a zkušenosti vinaře. Jemně aromatická vína s decentní kyselinkou mají zelenožlutou barvu a typickou muškátovou vůni s tóny kůry mandarinky a pomeranče. Suchá vína z Muškátu moravského nejlépe vyniknou jako aperitiv, případně společně s jemnou paštikou nebo chřestem, polosladká zase v kombinaci s mírně sladkými dezerty.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1987 | Původ: Vinařská oblast Morava, kříženec ‘Muškát Ottonel’ × ‘Prachtraube’ | Aktuální rozloha v ČR: 451 ha (2,5 %)

Hibernal

Víno zelenožluté barvy, intenzivní vůně a výrazné harmonické chuti vděčí za svou oblibu tónům broskví, černého rybízu a angreštu, typickým pro Sauvignon, ale i vůni po lipovém květu, meruňkách či dalších květech, kterými se vyznačuje Ryzlink rýnský. Chuť je jemně kořenitá a harmonická. Hibernal můžeme podávat k předkrmům, chřestu, rybám nebo k mořským plodům. Sladké výběry se dobře hodí k dezertům.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Rakousko, náhodný semenáč Veltlínské červené × Sylvánské zelené | Aktuální rozloha v ČR: 288 ha (1,6 %)

Sylvánské zelené/Grüner Silvaner

Sylvánské zelené má žlutozelenou barvu a pikantní vůni, u mladších vín travnatou až angreštovou. Chuť je plná, extraktivní, mírně kořenitá, v mládí s výraznější kyselinkou. Při vyšší vyzrálosti hroznů dává přívlastková vína, která zráním na láhvi nabývají na olejovitosti, hladkosti a vláčné harmonii, v aroma se objevují květy akátu, minerální a rostlinné tóny. Jsou to neutrální vína, která nenarušují chuť jemných jídel. Vhodná jsou k pokrmům z králíka, k drůbeži či vepřovému masu, předkrmům a smetanovým omáčkám.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1941 | Původ: Rakousko, pravděpodobně kříženec ‘Tramín‘ × ’Rakouské bílé’. Jedním z rodičů Rakouského bílého byl Heunisch bílý | Aktuální rozloha v ČR: 166 ha (0,9 %)

Veltlínské červené rané/Malvasia

Odrůda taktéž lidově přezdívaná „Večerka“ se vyznačuje zlatožlutou až zlatavou barvou. Vůně je rozmanitá a decentní, s tóny po mandlích, banánu nebo černém bezu. V chuti je víno příjemně ovocné a můžeme zde objevit směs zahradního ovoce, mandle a chlebnatost. Odrůda je jednou ze tří „bílých“ odrůd určených k výrobě Svatomartinského vína. Hodí se k hutným polévkám, studeným předkrmům a drůbežímu masu.

Rok zápisu do Státní odrůdové knihy: 1952 | Původ: Dolní Rakousko, náhodný kříženec ‘Sylvánské zelené’ × ‘Veltlínské červené’ | Aktuální rozloha v ČR: 153 ha (0,8 %)