Ohlédnutí za podoblastními vinařskými workshopy

V období od října do prosince 2023 proběhl již čtvrtý běh workshopů pro vinaře. Pro velký ohlas se místo plánovaných pěti uskutečnilo rovnou šest odborných setkání s vinaři.

Cyklus podoblastních vinařských workshopů je jedním ze vzdělávacích projektů národní sommelierky Kláry Kollárové. Vzhledem k jeho oblibě se na konci loňského roku uskutečnila už jeho čtvrtá řada. Nejenže workshopy proběhly ve všech vinařských podoblastech Moravy a ve vinařské oblasti Čechy, ale ve Velkopavlovické podoblasti se s ohledem na velký zájem vinařů uskutečnily na stejné téma workshopy dva.

Tento vzdělávací formát (workshop) se zaměřuje na detailní prezentaci odrůd typických či jinak důležitých pro dané vinařské podoblasti. Jedná se o komorní vzdělávací program, na kterém se obvykle schází kolem 15 účastníků a zástupce hostitelského vinařství. Tím je zaručená volná diskuze a prostor pro vyjádření se všech zúčastněných.

Workshopy s národní sommelierkou se konaly v následujícíh místech a vinařstvích: Vinárna Kraus, Mělník;  Pavlovská Stodola, Pavlov, Vinařství Mikulica, Velké Pavlovice; Vinařství Škrobák, Čejkovice, Vinařství Špalek, Nový Šaldorf-Sedlešovice a Karel Novotný, Šidleny.

Čtvrté kolo workshopů zhodnotila Klára Kollárová následovně: "V tomto kole podoblastních workshopů jsme se soustředili se na jednu odrůdu ve vícero podoblastech, konkrétně se jednalo o Rulandské šedé, které jsme prezentovali v Mikulovské, Slovácké a Znojemské podoblasti, kde je rozšířená a oblíbená. Stejné téma umožňuje srovnání přístupu vinařů k vybrané odrůdě a také pomáhá lépe vyspecifikovat konkrétní vinařský styl pro danou odrůdu. V Čechách workshop na téma Rulandské šedé již proběhl, a proto jsme zde zvolili rozšířený Müller Thurgau. Velkopavlovicko jsme zasvětili Rulandskému modrému a ukázalo se, že je to odrůda velmi oblíbená – zájem vinařů si vyžádal vypsání dvou workshopů – ve Velkých Pavlovicích a také v Čejkovicích, a tak místo v projektu plánovaných pěti workshopů se jich uskutečnilo celkem šest.
Úvodní část workshopů patřila jako vždy prezentaci vybrané odrůdy a degustaci devíti zahraničních vzorků napříč regiony a vinařskými styly. Vedle nich se ochutnaly vzorky tuzemských vín, která s sebou donesli samotní účastníci. Vznikla tak jedinečná příležitost srovnávat různá vína z tuzemské produkce s těmi zahraničními. Zahraniční vína se hodnotí nejen z pohledu kvality a použité výrobní technologie, ale rovněž s ohledem na jejich cenové zařazení na trhu.  
Během následné diskuze jsme vyzdvihli silné i slabé stránky dané odrůdy v regionu. Tato setkávání mají mnoho pozitiv, mezi nimi hodnotíme nejvýše setkávání vinařů napříč velikostí a zkušeností na jednom místě, kteří si mezi sebou předávají otevřeně své znalosti a rozvíjejí důležitou diskuzi o vývoji specifického vinařského stylu pro svou oblast. Důležitým poznatkem je, že mnoho vinařů nehledí na svá vína jako na exportní artikl, a proto nemají snahu ani potřebu přibližovat chuťový profil mezinárodním standardům.
V případě Rulandského šedého jsme došli k názoru, že je v podstatě jedno, jak víno chutná. Pro většinu zákazníků je jméno této odrůdy dostatečnou zárukou kvality. O to více se ukázala při degustaci nejednotnost ve stylu a zpracování a hlavně velký výkyv v kvalitě donesených vín. Diskuze se rozvinula i nad problematikou této odrůdy v budoucnosti s ohledem na klimatické změny, v regionu znojemském i mikulovském se vinaři přiklánějí k nevhodnosti této odrůdy pro výrobu kvalitních suchých vín (z důvodu nedostatku kyselin). Jediný region, který prokázal konzistentní kvalitu, bylo Slovácko, kde se i vinaři shodli na tom, že je tato odrůda stále vhodná díky obecně vyšším kyselinám.

Diskuze nad Rulandským modrým se vedla ve dvou rovinách v závislosti na místě workshopu. Ve Velkých Pavlovicích se rozvinula plodná diskuze mezi vícero vinaři z okolních obcí a poukazovalo se na typičnost jednotlivých vinic, rozdíly byly jasně patrné i v degustaci vín. Na plné čáře ji ovládly starší ročníky, především od Víta Sedláčka, a tím se otevřela i diskuze nad nutností nechat vínům delší prostor ve sklepě, pokud chceme konkurovat světovým vínům nebo alespoň v malé míře, kdy se vína mohou použít na srovnávací degustace. V Čejkovicích byla diskuze zaměřená na místní terroir, rozhodli se zde, že to je odrůda, které se chtějí detailně věnovat a již přes deset let usilovně mapují svůj terroir.
Degustace v Čechách byla oči otevírající, neboť škála zahraničních vín nabídla opravdu krásnou ukázku toho, jak tuto odrůdu lze různě pojímat. Fantastická a inspirativní byla německá vína ze starých keřů.
Tato setkání jsou velmi důležitá pro utváření celistvého přemýšlení nad vínem, jeho výrobou a směřováním. Je to velmi pozvolná práce, ale velmi důležitá. Vnímáme zde silný kanál, jak působit na zlepšování kvality vín i komunikace vinařů. Ve workshopech chceme rozhodně pokračovat.
Těchto šesti z původně plánovaných pěti workshopů se zúčastnilo 88 vinařů nebo zájemců z přidružených vinařských pozic. V Čechách, kde je většinou účast vysoká, byla tentokrát nižší z důvodu ještě probíhající sklizně. Mikulovská podoblast je tradičně tou, kam na workshopy dochází nejméně účastníků, a to i přes snahu o zapojení místních vinařských spolků. Pravděpodobně je to z důvodu silné značky „Pálavy“ a také turistické vytíženosti okolí, které místní vinaře nenutí k hledání nových myšlenek ve výrobě vín. Jedná se ale o domněnku, kterou ještě musíme ověřit a případně na ni zkusit reagovat."
Realizace workshopů byla podpořena Vinařským fondem.

Fotogalerie ke článku